Mládež v akci: Fakta nebo fikce?

Interkulturní a genderově spravedlivá společnost v České republice bohužel není samozřejmostí. Členové a členky studentského klubu RelaKs v Ústí nad Labem proto natočili krátký film Fakta nebo fikce?, který je jednou z možných cest, jak si diskriminaci uvědomovat, v kterých situacích ji vidět, jak se s ní vyrovnávat a co proti ní dělat. Natočení tohoto filmu umožnil program financovaný ze zdrojů Evropské unie Mládež v akci. Díky Mládeži v akci, můžete kromě natáčení filmů vycestovat do jiných zemí a zúčastnit se fotografické dílny, dobrovolně pracovat na stavbě nové U-rampy, společně přemýšlet nad zlepšením veřejné dopravy ve vašem městě, pracovat jako stážisté a stážistky v některé z mezinárodních organizací a mnoho dalších věcí. Pokud se chcete dozvědět víc, podívejte se na www.mladezvakci.cz, nebo napište na info@mladezvakci.cz.

Zajímá vás téma interkulturních a genderových stereotypů? Chcete se dozvědět více? Ozvěte se nám do Gender Studies, o.p.s. Nabízíme interaktivní hru-přednášku a diskuzi na dané téma. Tu nabízí Gender Studies, o.p.s. s cílem obě témata, především mladým lidem, hravou formou předvést a společně se nad nimi zamyslet.

Co je to interkulturalita? A co genderová rovnost? Proč je tak zásadní systematicky narušovat kulturní a genderové stereotypy? A proč se těmito stereotypy vůbec zabývat? Pojďme se nejdříve ve zkratce podívat, co taková interkulturní a genderově spravedlivá společnost znamená.

Interkulturalita

Většinu dnešních společností a států obývají lidé z různých kulturních prostředí. Nejinak je tomu i v České republice. Nepochybně si všímáme narůstající rozmanitosti lidí kolem nás. Tato rozmanitost na každodenní úrovni vyvolává mnohé otázky a reakce. Ačkoli se většina lidí pravděpodobně považuje za tolerantní, v realitě pak soužití lidí z různých kultur charakterizuje spíše segregace, rasismus a vyloučení. V lepším případě pak lidé z různých kultur v rámci jedné společnosti žijí v tzv. multikulturním prostředí, tedy v prostředí, které uznává a respektuje odlišnost různých kulturních skupin. Interkulturní prostředí a společnost jdou ještě dál: snaží se o hluboké vzájemné působení, uznání kulturní rozmanitosti, která přispívá ke vzájemnému obohacování. V ideálním případě vede interkulturní společnost ke společnému mírovému a obohacujícímu životu všech jednotlivců a celé skupiny.

Genderová rovnost

Ačkoli jsou si podle české ústavy všichni lidé rovni a nemělo by docházet k diskriminaci na základě pohlaví, v praxi je tomu často jinak. Výmluvné jsou jenom statistické údaje: ženy mají stále nižší platy (za stejnou práci, kterou odvádějí jejich mužské protějšky), problematičtější přístup k některým pracovním pozicím atd. Podobně, i když zase jiným způsobem, mohou být omezováni i muži. Od mužů se například neočekává, že by byli schopni starat se o děti. A situace je samozřejmě mnohem složitější. Jak ukazují příklady na vedlejší stránce, gender a genderové stereotypy vstupují do našich životů každodenně. Genderová rovnost (nebo jednodušeji rovnost mužů a žen) je dosažena v takovém případě, kdy mají všichni možnost opravdu rozvíjet své schopnosti, zájmy a potřeby, a nikdo se nepozastavuje nad tím, že se to pro ně nehodí.

Kluci politici, holky učitelky?
Určitě víš, že existují obory, kde pracují převážně muži a obory, které vykonávají hlavně ženy. Např. ve většině škol pracují ženy jako učitelky, uklizečky nebo kuchařky a muži jako ředitelé nebo školníci. Na první pohled by se mohlo zdát, že ženy i muži mají „přirozený“ sklon k určitému typu práce a jsou lepší v určitých pozicích. Ve skutečnosti to ale vůbec není o „přirozenosti“. Okolní společnost nás, jakkoli neviditelně, „tlačí“ do určitých oborů, škol, rolí.

Vedle do bytu se nastěhovala romská rodina!
Osm z deseti Čechů a Češek nechce sousedit s romskými rodinami. Téměř automaticky jsou romské děti v České republice zařazovány do škol a tříd pro děti se speciálními potřebami. Ukrajinci a Ukrajinky, kteří pracují na pokladnách v supermarketu, často mají vysokoškolské vzdělání. Každý/á pátý obyvatel/ka České republiky osobně zažil/a diskriminaci na základě jeho/její etnické nebo rasové příslušnosti, každý/á čtvrtý/á na základě věku, každý/á sedmý/á na základě postižení nebo víry a každý desátý člověk zažil diskriminaci na základě sexuální orientace.

Šikanují mou kamarádku!
Hranice mezi škádlením a šikanou je velmi tenká, stejně jako mezi rádoby vtipnými poznámkami a sexuálním obtěžováním. Ovšem to, že se tvůj spolužák nebo spolužačka chová jinak než ostatní nebo že nemá ten „správný“ mobil, ještě neznamená, že je v pořádku tohoto spolužáka či tuto spolužačku zesměšňovat. Stejně tak není v pořádku plácnout spolužačku po zadku, jen proto, že se ti líbí. Přesné statistiky o šikaně či obtěžování nejen ve školách neexistují, ale například v práci se se sexuálním obtěžováním setkalo až 13% žen!

Jsem kluk a líbí se mi můj spolužák!
Jak by reagovali tví rodiče, kdybys jim řekl/a, že jsi gay nebo lesba? Všechny vztahy nemají stejné podmínky pro přijetí okolím. Lesbické a gay páry mají možnost uzavřít „jenom“ registrované partnerství, které nenabízí stejné možnosti jako manželství. Např. si v něm nemohou legálně osvojit děti. Jsou snad v něčem horší než heterosexuální páry?

Toto jsou jen příklady stereotypů a diskriminace, určitě se setkáváš s mnoha dalšími. Co myslíš, je to spravedlivé?

Fakta nebo fikce: komiks


Fakta nebo fikce: film - část I.



Fakta nebo fikce: film - část II.

Související odkazy:
Nový český film z nezávislé produkce: Fakta nebo fikce?
Program EU Mládež v akci


Fit pro změnu: flexijistota a genderová rovnost na trhu práce

Aktualizováno: 19.3.09 15:56Linda Sokačová