„Hospodyňská práce ženina je nejhlubší tůň, kde se potápí síla milionů žen, aby nikdy víc se světu nezjevila.”
V roce 2025 slavíme 150 let od narození Františky Plamínkové, jedné z nejvýznamnějších českých feministek a aktivistek své doby.
Tímto citátem odpověděla v roce 1935 v časopise Žena a domov na otázku, zda může domov veřejně nebo výdělečně činné ženy uspokojit členy její rodiny. Samozřejmě myšlenku ještě rozváděla. Tvrdila totiž, že za obhospodaření rodinného krbu platí žena vysokou daň v podobě vlastních snížených ambic či svého štěstí. Každodenní povinnosti ženy odvádí od soustředění, a proto není tolik významných ženských umělkyň či vědkyň. Toto bychom mohli bez okolků tvrdit i v roce 2025.
Ve svých myšlenkách byla Františka Plamínková pokroková, rovnostářská, solidární a podporující, ve svých činech odhodlaná, cílevědomá, pravdivá a neústupná. Takové ženy byly potřeba ve své době, aby vybojovaly těm dnešním řadu práv a jistot a odstranily nerovnosti. Svou práci ale nedokončily. I dnes potřebujeme takové ženy (a koneckonců všechny lidi), aby se na svět dívaly s touhou pomáhat a odstraňovat nespravedlnosti. Co by dnes udělala Františka Plamínková? Jaká nerovnost by jí byla trnem v oku? Čí práva by hájila?
Františka Plamínková byla významnou novinářkou, političkou a feministkou první poloviny 20. století. Zasadila se o ženské volební právo, zrušení učitelského celibátu, ale i o tematizaci diskriminace žen na pracovním trhu, možnosti sladění rodinného a pracovního života i sociální zabezpečení a práva pracujících žen a matek.
Františka Plamínková nebyla jen významnou feministickou aktivistkou, ale i ženou, která vždy stála za hodnotami svobody, rovnosti a demokracie a neslevila z nich ani v kritických okamžicích. Napsala dopis Hitlerovi, nesouhlasila s okupací Československa a za své názory byla uvězněna a posléze i popravena.
Pokud máte zájem se dozvědět víc o Františce Plamínkové a dalších významných feministkách konce 19. a 20. století, navštivte naše stránky zenymohou.cz. Pokud k tomu chcete trochu rozhýbat tělo, domluvte se s námi na procházku.
„Kdybych byla klukem, byla bych se pravděpodobně stala nějakým vlivným činitelem, který by byl měl kol sebe řadu placených pomocníků, nebyl by se musil utahat sám nebo s několika stejně smýšlejícími. A když už jsem žena, měla jsem v sobě mít méně smyslu pro spravedlnost, abych nemusila všude zasáhnout.“
(Františka Plamínková v dopise Albíně Honzákové, 1920)
Projekt „150 pro Františku“ vznikl za přispění Nadace ČEZ.